Zpět

První sníh 2007

17. - 18. 11. 2007

Týden sněžilo, v Pardubicích sice nebyla ani vločka, zato na horách hlásili i půl metru. To je přeci důvod k zahájení zimní sezóny.

 

 

Příjezd k chalupě byl trochu obtížný - cesta nebyla projetá, ale hodina házení vše spravila. Vojtovi jsme na druhý den nechali alespoň tu terasu.

 

Využíváme strojově upravené stopy kolem Bukové hory a dělíme se na dva týmy - A-tým kolem Bukové hory,

 

B-tým jede do Mladkova. Proč jsem se jen cpal k B-týmu - ještě po 5 dnech mě bolí nohy.

 

Začátek byl famózní, při dojezdu jsme už takové výhledy neměli. Břéťova "zkratka" způsobila, že jsme poslední půlhodinu jeli ve tmě a jen díky vyjetým stopám jsme dorazili do cíle bez držkopádů. Čas dojezdu 17:15(!).

 

Zuzčiny postoje při fotografování nemají konkurenci.

 

Nenáročný výlet pro otevření zimní sezóny nebyl tak nenáročný, jak jsem si původně myslel. Není půlnoc, je krátce po osmé.

 

Na ostatních ani není vidět, že absolvovali stejně jako já 26.5 km.

 

Děti si užívají a hrají si "na maso" - naštěstí v patře.

 

Pavel se opírá do strun a zrychluje - "Hrobař" nás staví na nohy.

 

Druhý den na Bukovku vyráží jen Zuzka s Břéťou a Irča.  Ségry s Pavlem zkouší cross-country kolem chalupy. Ostatní se rozhodli vyzkoušet snowboard - polovina na něm stojí poprvé v životě.

 

Jarda na něm stojí již podruhé. Zkušenosti z windsurfingu jsou k nezaplacení.

 

Igor je již zkušený mazák. Pravda - nahoře na kopci trochu sněží, určitě ten sníh není od pádů.

 

Všechny začátky jsou těžké.

 

I já jsem zkoušel zavzpomínat na moje návyky windsurfingu - něco zbylo, ale málo.

 

Vyjetí na vleku se je pro většinu začátečníků naprosto nezvládnutelný úkol. Vracíme se tedy do dřevních dob a na kopec chodíme pěšky - že by mě ty nohy bolely z toho šlapání?

 

Závěrečná fotka pochopitelně nesmí chybět. Doufejme, že letošní zima nebude bez sněhu jako ta minulá.

 

Zpět